RE: Česká bašta II: Výchova, rozhled a finance

No ono je podle mě dost jedno, od čeho to odpíchneš. Jestli je to zrovna poměr makroživin a obsah mikroživin, nebo konzervanty/stabilizátory/emulgátory... Ten výsledek podle mě bude víceméně podobnej - dostáváme se totiž k nějakým solidním, řekněme zdravějším a udržitelným stravovacím návykům. Protože nás to vrací k tomu, že převážně člověk konzumuje to, co se dá vypěstovat a nebo vychovat. Ne vyrobit. Pochopitelně to tak není úplně nutně (neb i s počítáním kalorií a makronutrientů se dá žít dost "na prasáka", když se nám vytratí další kontext), ale minimálně nám alespoň ta cesta započala.

Ale je to o tom, že se člověk zajímá. Podívá se na nějakou tu etiketu a pak plus minus ještě rozumí tomu, co se tam píše. A tady se obávám je kámen úrazu v obou bodech. Rád bych se mýlil a moje zkušenost nemusí být nutně relevantní pochopitelně, ale bohužel ty národní data (třeba ty, která si posílal v první části) nevypadají lépe...

Mimochodem ještě jedna poznámka mě napadá.

Měl jsem reálnou debatu s člověkem, který například nechápal, že po něm doktorka chce, aby omezil sůl a on přitom nesolí (to samý se mi stalo i s cukrem). Říkám: "No jo, ale do toho příjmu se započítávají i všechny ty věci, který si koupíš a oni už tu sůl sami o sobě obsahují. Jako například uzeniny, nebo brambůrky."

Což ho vůbec nenapadlo. Navíc ani netušil, kolik je doporučený denní množství soli ve stravě. Takže jsme po chvilce hrubými počty došli k tomu, že je pravděpodobně daleko nad limitem, i když si přestal solit vajíčka. :))