Kožino, Croatia

Welcome back to my Croatian travel diary. I must confess I'm a tad behind schedule, and it's high time to wrap up this series before we embark on another journey. So it is time to take you to the village of Kožino, which became both a basecamp and a "beach office" for my girlfriend and me. Strategically located outside the most popular tourist hotspots in the Zadar region like Nin, Vir, Biograd na Moru, and Zadar itself, Kožino offers a serene haven from the typical holiday rush even if you come in the peak season. If larger resorts are more your thing, you might head towards neighboring Petrčane or Zaton. But what sets Kožino apart is its authenticity. Unlike places that are just piles of tourist apartments and several hotels scattered among them, Kožino is home to locals. And you can tell. Let me show you around!

Vítejte zpátky u mého chorvatského cestovatelského deníčku. Jsem hodně pozadu, a tak je nejvyšší čas dopsat těch pár postů. Nejlépe ještě než se vydáme na další výlet. A tak vás dneska vezmu do vesničky Kožino, která byla na přelomu května a června naší základnou. A jak s oblibou říkám, také naší "beach office". Kožino je tak trochu stranou od oblíbených turistických destinací kolem Zadaru, jako jsou Nin, Vir nebo Biograd na Moru. A taky Zadar samotný, pochopitelně. I v sezóně je tak Kožino relativně klidné místo. Není to jeden turistický apartmán vedle druhého a sem tam nějaký ten hotel. Dáváte-li přednost větším rezortům, o pár kilometrů dál jsou Petrčane nebo Zaton. Na rozdíl od nich ale v Kožinu opravdu bydlí místní. A je to znát. Tak se nechte pozvat na prohlídku!

I cannot but begin with a bit of cliché – dining on the pier. One evening, we picked up pizzas from the village bistro and paired them with a bottle of homemade wine by our host (a language professor from the University of Zadar who converses fluently in English, Spanish, and German) and sat by the sea. As we were dining cooled by a fresh breeze, we could appreciate the Zadar sunset – the one Alfred Hitchcock claimed to be the most beautiful. Can you see the luminescence in the first two photos? It's actually a reflection of the sunset captured in the last shot.

Ale nemohu začít jinak než trochou toho klišé, večeří na molu. Jeden večer jsme se ve vesnici zastavili pro pizzu, vzali s sebou domácí víno od našeho hostitele (mimochodem profesora jazyků na Zadarské univerzitě, který plynně mluví anglicky, španělsky a německy), a vydali se k moři. Pofukovala příjemná bríza, a jak jsme jedli, mohli jsme si vychutnat i západ slunce, o kterém Alfred Hitchcock tvrdil, že je ten nejkrásnější na světě. Vidíte tu záři na prvních dvou fotkách? Tak ta je odrazem skutečného západu slunce na fotce třetí.

Speaking about the piers, Kožino has quite a few. Since it's not a mainstream tourist destination, the locals haven't felt the need to modify the typical Croatian rocky shore for more comfort. Thus, the coastline primarily consists of these mini-piers, designed mainly for mooring fishing boats. However, many also have steps for swimmers.

A když už mluvíme o molech, v Kožinu jich je spousta. Protože vesnici turisté moc nevyhledávají, místní při úpravě charakteristického skalnatého pobřeží Jadranu nekoukali ani tak na pohodlí jako na praktickou stránku věci. A tak jsou tu hlavně mini-mola. U mnoha z nich jsou však i schůdky pro plavce.

Turning our attention away from the seaside, let's head up the hill to the village. Central to any settlement is a reliable source of water. Kožino once boasted a well on a spring that served the locals since antiquity. However, with the advent of modern water lines, it became redundant. Yet it still holds water. And alas is also full of litter.

A teď se vydejme od moře nahoru do kopce do vesnice. Zdroj pitné vody je klíčový pro každé lidské osídlení. Kožino mělo svůj pramen, který místním sloužil už od starověku. Až s rozvojem moderních vodovodů přestal být potřeba, byť v něm je stále voda. Asi by byla i pitná, kdyby nebyla plná odpadků.

In the Balkans, right after the importance of drinkable water, faith has always played a significant role. And religion remains a primary distinction among Balkan nations, causing friction from time to time. I plan to write an entire post on the churches scattered throughout this part of Croatia, but let’s touch on one that is the very heart of Kožino. Crkva sv. Mihovil, or St. Michael's Church, was established in 1522 and hosts several invaluable artifacts from the late 18th century when it was refurbished. Even though it regularly hosts masses, and we even saw (and heard) a wedding during our stay, unfortunately, we didn't manage to get a peek inside.

Náboženství je na Balkáně po pitné vodě tou druhou nejdůležitější věcí. A to dodnes, když dojde na Balkáně na nějakou tu třenici, asi za tím bude znovu víra. O kostelech v téhle části Chorvatska bych rád napsal jeden speciální článek, ale teď se mrkněme na ten, který je v samém srdci Kožina. Crkva sv. Mihovil, kostel Sv. Michala, byl postavený v roce 1522 a je v něm hned několik vzácných artefaktů z konce 18. století, kdy byl jeho interiér obnoven. Ale i když se v něm pravidelně konají bohoslužby a zažili jsme (a hlavně slyšeli) i svatbu, bohužel se nám nepodařilo nakouknout dovnitř.

As I've noted, Kožino is a village for locals who commute to Zadar or engage in farming and fishing. As you wander, you'll come across remnants of these two traditional professions, and these artifacts sometimes find themselves in peculiar spots.

Jak jsem zmínil, Kožino je vesnice obývaná místními, kteří pracují v Zadaru nebo se živí zemědělstvím a rybářstvím. A jak se touláte po vesnici, občas narazíte na nějaké pozůstatky výše zmíněných řemesel na dost netradičních místech.

On the bright side, you can buy local olive oil, honey, eggs, or spirits in several places around the village. And the surrounding olive grooves seem to be in the best shape.

Na druhou stranu si ve vesnici můžete koupit domácí olivový olej, med, vejce nebo pálenku. A okolní olivové háje vypadají, že o stromy je skvěle postaráno.

Unlike touristy places, Kožino has a kindergarten and elementary school (which share one building) and even an open air cinema targeted at Croatian audiences. We had arrived before the season started but were busy with our little trips across Zadar County, so we would most likely pass anyway. There are touristy restaurants by the main road, but the locals (and definitely us) prefer the Locanda bistro, not only for its cheaper prices.

Na rozdíl od turistických vesnic je v Kožinu také škola a školka (v jedné budově), a dokonce i letní kino zaměřené primárně na chorvatské publikum. Když jsme přijeli, promítaní se ještě nekonala, ale stejně bychom si je asi nechali ujít kvůli výletování po okolí. Kolem hlavní silnice jsou turistické restaurace, ale místní (a my samozřejmě také) dávají přednost bistru Locanda. Nejen proto, že je levnější.

Anyways, to sum up this post, Kožino is definitely a place to stay in Croatia if you consider renting a car or at least a bike. Driving there from the Zadar airport takes like 20 minutes (and renting a car was incredibly cheap, we paid about 6.5 euros per day). You’d be safe from the masses and still able to wander around, following my posts perhaps. Getting to Kožino without a car is a bit tricky, though, the buses from Zadar go just on weekdays, and just twice or thrice a day.

Abych to shrnul: Kožino je super místo, pokud jedete autem, nebo si ho půjčíte. Nebo když si půjčíte alespoň kolo. Autem z letiště to trvá asi 20 minut (a půjčovné nás vyšlo na směšných 6,5 eura na den). Vyhnete se davům turistů, a budete mít možnost prozkoumávat okolí, inspiraci možná najdete v mých postech. Ale bez auta už to taková sláva není, autobusy jezdí jen v pracovní dny a jen dvakrát nebo třikrát za den.