Biograd na Moru, Croatia

Welcome back to my Croatian travel diary! Biograd na Moru, or "White City upon the Sea," is one of the numerous seaside destinations in Zadar County. I have a strong hunch that every Czech person has heard of it at least once. As a side note, we Czechs fell in love with Croatia back in the early 90s, when both countries broke free from the shackles of communism, and Croatia got over the bloody Croatian War of Independence, a prelude to nearly a decade of the infamous Yugoslav Wars. We Czechs were among the first adventurous (or perhaps just too poor to go elsewhere) tourists to venture into post-civil war Croatia for a vacation. There were several perks that we greatly appreciated. Firstly, Croatian and Czech languages are similar enough for us to communicate in our mother tongue and be understood. Unlike other communist leaders, Yugoslavian dictator Josip Tito allowed private accommodations in an Airbnb style, resulting in a plethora of seaside apartments available for rent. And most importantly, Croatia is within a reasonable driving distance, enabling us to load our cars with Czech beer and our favorite groceries, so we wouldn't have to spend a single penny on unfamiliar local cuisine. Even today, every tenth Czech person (yes, one of ten!) visits Croatia every summer, and many of us still prefer the "stuffed car" policy.

Now, let's talk about Biograd na Moru. It's a small town surrounded by campsites that significantly increase the population during the summer. Tens of thousands flock there, at least a third of them are Czechs. Before we visited Croatia, I had never been to Biograd na Moru, so I was curious to discover what makes this White City so irresistible to us. Well, apart from having the only regular ferry line connecting to Pašman, one of the larger Croatian islands, which is perfect for biking, what else does it have to offer? Let's find out!

Vítejte u mého chorvatského cestovatelského deníčku. Biograd na Moru, neboli česky Bělehrad na Moři, je jedním z mnoha pobřežních městeček v okolí Zadaru. A přesto mám pocit, že o něm alespoň jednou slyšel každý Čech. Asi víte, že do Chorvatska každoročně vyráží milion Čechů, tedy každý desátý. Naše obliba Jadranu má kořeny už v 90. letech, ale to asi taky víte. První turisté po občanské válce o nezávislost. Nemuseli jsme umět cizí jazyky a bylo to levné... Navíc jsme mohli naložit auto až po střechu a vařit si v apartmánu, protože v Jugoslávii se na rozdíl od Československa dařilo i za komunismu drobnému podnikání, a tak tu bylo spousta možností ubytovat se ve stylu Airbnb. A tak dále. Do Chorvatska ve velkém vyrážíme i o téměř třicet let později. A spousta z nás stále volí taktiku až po střechu naloženého auta.


A teď k Biogradu. V zimě pár tisíc obyvatel, v létě mnohanásobně více. To když se zaplní okolní kempy, do kterých se vejdou desítky tisíc nocležníků. Asi třetina z nich bývají Češi. Já v Biogradu nikdy předtím nebyl, a tak mě samozřejmě zajímalo, co nás na něm tak láká, když už jsme byli poblíž. Tedy kromě jediné pravidelné trajektové linky na ostrov Pašman, který je mimochodem skvělý pro cyklisty.

The old town of Biograd na Moru is relatively small and, much like Zadar old town, it is situated on a peninsula. The most striking structure in the area is the 18th-century Church of St. Anastasia, dedicated to the local patroness. From a Croatian perspective, this church must be considered relatively new. Unfortunately, the St. John The Baptist Basilica, which was built in the 11th century, was completely destroyed by the Venetians during their siege of the city. The foundations of the basilica were recently uncovered, and the surrounding area has been transformed into a little square. Adjacent to it, there is a "kanoba," a tavern called Bazilica which appeared quite promising for dining. However, it is closed during the off-season...

Staré město je malinké, a podobně jako v Zadaru je na poloostrově. Nejvýraznější budovou je kostel místní patrony, svaté Stošije (česky asi Anastázie), z 18. století. To je na chorvatské poměry hodně mladý kostel, a tak nepřekvapí, že o kousek dál bývala bazilika Sv. Jana Křtitele z 11. století. Ta byla ale zbořena během obléhání města Benátčany. Základy baziliky byly nedávno odkryty a jejich okolí se mění na malé náměstíčko. A hned vedle je kanoba (restaurace) Bazilika, kde jsme se chtěli navečeřet. Bohužel je však mimo sezonu zavřená.

Besides the church, the tiny old town of Biograd na Moru showcases some bits of typical Adriatic architecture. Beyond that, there's a touristy seaside promenade with bars and a port which seems to be larger than the town. That sums up the urban part of Biograd na Moru. We had dinner at Kanoba Kaciol, where we indulged in Squid Ink Risotto, a renowned Croatian specialty. I can wholeheartedly recommend this place, and not only for its homey design. Then we made our way back to our apartment in Kožino. But this article isn't written chronologically - we went for a swim first. So, if you're interested in discovering more about the local campsites and beaches, please continue reading below the series of photos.

Kromě kostela najdete v Biogradu pár hezkých ukázek typické jadranské architektury. A pak je tu klasická turistická přímořská promenáda s bary a přístav, který vypadá větší než město samotné. Nakonec jsme se najedli v kanobě Kaciol, kde jsme si pochutnali i na černém rizotu s inkoustem z olihně, známé chorvatské specialitě. Kaciol můžu jen doporučit, a nejen kvůli domácké atmosféře. No, a pak jsme se vypravili zpátky do Kožina. Ale tenhle článek píšu trošku na přeskáčku, ve skutečnosti jsme si totiž šli napřed zaplavat a až potom prozkoumat město. Takže jestli vás zajímají i místní pláže a tábořiště, pokračujte ve čtení pod sérií fotek.

Kanoba Kaciol

To provide a sense of scale, here's a screenshot from mapy.cz with the old town in the top left corner, surrounded by the port. As you can see, the extensive campings occupy the entire green zone along the coastline.

Jen pro přehlednost, tady je výstřižek z mapy.cz. Staré město je vlevo nahoře obklopené přístavem. A víceméně všechny zelené plochy podél moře jsou rozsáhlé kempy.

Here's a view from the parking area. During the peak season, parking fees typically amount to one euro per hour. However, during the off-season, no fees were collected. While most of the restaurants and bars along the promenades were already open, we decided to skip them and continue by the shore towards a more secluded section of the beach.

We walked several kilometers by the coast with endless camps. They were not crowded yet, but the mobile homes and caravan spots by the sea were already habited as they are obviously the fanciest and most desirable. I’ve stayed in camps many times, but I can’t imagine myself feeling comfy and secure in such an overcrowded place.

Podél pobřeží jsme ušli několik kilometrů. Na druhé straně byly nekonečné kempy. Ještě nebyly plně obsazené, ale mobilheimy i karavanová místa u moře plné byly, protože jsou pochopitelně nejžádanější. V kempech už jsem nocoval mnohokrát, ale neumím si představit, že bych se tady cítil pohodlně a bezpečně, když by v sezoně přijely davy.

We discovered several tranquil spots where we could enjoy a dip. Even though we could appreciate the beauty of the narrow stony Croatian beaches, I imagine that arriving now would have meant competing for even a patch of space. I definitely recommend visiting during the off-season. However, I still did not get why this place has such magnetism for the Czechs and lures us to drive there year after year.

Našli jsme pár fajn míst, kde se dalo vykoupat. A i když jsme si typické úzké a kamenité chorvatské pláže užili, je mi jasné, že kdybychom přijeli teď, museli bychom každé ráno bojovat o pár decimetrů čtverečních prostoru. Vyrazit mimo sezonu je jednoznačně lepší. A stejně pořád nechápu, co sem Čechy každoročně táhne. Spousta lidí sem jezdí každoročně třeba už deset patnáct let.